Soutěž barvářů - Maďarsko Kaszó
Ve dnech 22. až 23.2.2014 se uskutečnila v Maďarsku vrcholná soutěž barvářů, na kterou dostali pozvání i psi ze soutěže ISHV, kteří neměli práci. Této příležitosti jsme rádi využili, takže jsme měli na této tradiční maďarské soutěži svého zástupce, HB Aram Strelitz-Alt s vůdkyní paní Petrou Blechovou. Při nástupu na soutěž si vůdkyně vylosovala pořadové číslo 11 a spolu s maďarským vůdcem, který si vytáhl číslo12 neměli mít daný den práci. Celkem bylo ráno při nástupu ohlášeno a losováno deset prací. Po slavnostním nástupu a odjezdu ostatních soutěžících na práce, byl však ohlášen ještě jeden postřel, který ale nedostala naše soutěžní dvojice, nýbrž maďarský kolega s losem č.12. Od maďarských rozhodčích jsme obdrželi instrukce k vyčkání v Loveckém domě v Kaszó, kdyby byla nějaká práce pro psa ještě v sobotu, což se však nestalo. Druhý den ráno jsem obdrželi dobrou zprávu, zajištěna byla práce na postřelu koloucha poraněného údajně na zadní běh v sobotní pozdní odpoledne, tedy stáří práce přibližně14 hod, při dlouhodobém vytrvalém dešti. Na nástřelu měla být údajně barva, stříž a snad i úlomek kosti. Ráno po 8 hod jsme za stálého deště, spolu s rozhodčími a menší koronou odjeli na místo samé. Nástřel byl uprostřed rozsáhlého krmeliště na písečném podkladu nasáklém a zalitém vodou z vytrvalého deště (viz.foto). Na místě nástřelu, krom postřelového zálomku, nebylo patrné a rozeznatelné vůbec nic. Aram byl vůdkyní nasazen na místo nástřelu, který pes velmi pečlivě ověřoval a po chvíli se vydal naznačeným směrem. Asi po dvaceti metrech od místa určeného jako postřel, označil vůdkyni první znak v podobě nepatrného kousku tukové tkáně, bělu. Po ohlášení znaku vůdkyní se však celá korona s údivem kolem tohoto znaku shromáždila k jeho prozkoumání. Pes pokračoval dále v práci, ale asi po 150 metrech brodění v 5 až 10 cm souvislé vodní plochy byl vůdkyní zastaven a vrácen zpět k nalezenému znaku. Znovu prošel nejbližší okolí postřelu, teď již zcela zdupané koronou a s nízkým nosem sledoval již náruživěji stopu jiným směrem. Třikrát jsme přebrodili rozvodněný a do stran vylitý potok a prakticky v v nepřetržité hladině stojící vody v lese, asi po 400 metrech, rozhodčí zastavili vůdkyni a domlouvali se, zda za těchto extrémních podmínek pokračovat v práci. Rozhodčí nakonec rozhodli, že pes se vrátí s vůdkyní na nástřel a k ověření postupu naší soutěžní dvojice povolali kontrolního psa. Tento došel na stejné místo jako Aram. Vypracovanou stopní dráhu prošel i místní „profihunter“ se svojí barvářkou. Po poradě rozhodčích byla práce vyhlášena jako nedohledatelná.
Odpoledne téhož dne bylo slavnostní vyhlášení výsledků. Z celkového počtu dvanácti startujících psů šest psů pracovalo na stopě s tím, že dohledali kus, ale pouze tři psi uspěli v ceně.
Během 14 dní, které uběhly od soutěže, jsme se několikrát spojili s místními účastníky soutěže. Poraněný kolouch nebyl dohledán ani živý ani zhaslý. Na okolních krmelištích nebyl ani mezi přítomnou jelení zvěří spatřen kus s podobným zraněním.
Magdaléna Blechová
