3.3. 2020 - IHB Aida z Vitorazských blat

Zajímavé IHB.

Občas se dějí věci a podobné to bylo i s IHB, které proběhly dne 2. a 3. března v honitbě Lesy Sever I a druhý den pak ve stejné honitbě, ale v oboře Jedlovec. V obou dnech byly nepřehlédnutelnými účastníky i vlci.
Vše začalo obvyklým telefonem, „Josef, prosím tě máš čas? Mám postřelené sele a vypadá to na IHB. Nastal obvyklý kolotoč telefonátů, vše se promptně zařídilo, dojednaly se i podmínky elektronického zadání zkoušek do systému, školení totiž ještě neproběhlo, ale dobrá spolupráce na OMS a v Praze a vše se zvládlo.
No a pak už se jelo na nástřel. Tou hlavní aktérkou byla Aida z Vitorazských blat a no samozřejmě její neodmyslitelný doplněk, vůdce František Brychnáč.  Na nástřelu byla pouze barva, nebyly tam žádné kosti, podle střelce bylo trefeno na zadní běh. První část stopy vypracovalo fenka jistě a ve vysokém tempu, jak je u ní zvykem. Nešetřila nikoho z účastníků IHB. Když jsme měli za sebou první část stopy, začaly se dít věci. Narazili jsme na tratoliště barvy, plné srsti, která byla následně vyhodnocena jako vlna ze zajíce a hned vedle byly na sněhu vidět dva zálehy od vlků, pravděpodobně se jednalo o pár, který zde po úspěšném lovu odpočíval. Zdravá selata na ně narazila dříve a tak se vlci vydali za nimi. Zraněné sele se poněkud opožďovalo a to mu asi zachránilo život. Okamžitě se otočilo a vratistopou se snažilo co nejrychleji zmizet. Všichni jsme byli ale překvapeni z reakce fenky, která se klidně a beze strachu snažila tento doslova blázinec nějak rozmotat. S naší pomocí se jí to vcelku podařilo a dosled pokračoval.  Nebudu to už nijak protahovat, sele pokračovalo zhruba 300 metrů korytem potoka a další cca. 3 kilometry těžce prostupnými porosty klečí,  kde se opět narazilo na pozůstatky řádění jiné tlupy vlků, kterých byly asi 3 – 4 kusy. Opět tratoliště barvy, dokonce pozůstatky žeber. Jednalo se o zbytky jeleního koloucha. Tady jsme již dosled na přání vůdce ukončili, jednak už jsme byli všichni výrazně unavení a navíc bylo celkem jisté, že se dosled určitě už nepovede dokončit. Tedy Franto to je síla, ona se těch vlků vůbec nebojí. Trochu potutelně se František svěřil s tím, že to není její první setkání se stopu vlka. Když to bylo poprvé, tak nejprve šla kus za ním s prutem na břiše. Postupně se ale začala osmělovat a pak již došla stopu celkem statečně, ale stále si hlídala, zda je František stále s ní.
No a pokračování. Navečer nový telefonát, máme postřeleného jeleního špičáka, určitě na zadní běh. Tentokrát to ale bylo v oboře. Ta má ale výměru 400 ha a tak si to s volnou honitbou nijak nezadá. Na nástřel jsme přijeli po sedmé hodině raní a zde již byly zjevně kromě barvy i části dutých kostí. Nicméně rozhodčí si všiml pobarvené stopy mladého jelena s barvou ve stopě – padl dotaz, opravdu odešel tam, kam střelec ukazuje? Tudy určitě neodcházel, byla odpověď.
V postřelovém listu bylo uvedeno, že zadní běh viditelně vlál. Po asi 200 metrech, to snad není ani možné, zase stopa vlka. Jednalo se o mladý kus a byl samotný. No uvidíme, jak to všechno dopadne. No a dopadlo. Na dvou místech bylo vidět, že se jelen chvíli ataku vlka bránil a postupně jsme se v oblouku asi 1,5 km vlastně vrátili na místo, kde byl jelen postřelen. Jednalo se o centrální krmeliště se stodolou a ta sloužila jelenovi k tomu, aby si před vlkem kryl u stěny záda. Ubránil se mu a mladý vlk svoji marnou snahu vzdal. Jelen potom odešel směrem, kde předtím rozhodčí viděl pobarvenou stopu a po asi 200 metrech byl jelen dosledován v zálehu, ze kterého ještě poměrně vitálně odbíhal. Fenka byla vypuštěna na štvaní a po chvilce již bylo slyšet, že je v přímém kontaktu a jelena staví. Štvaní bylo více než 400 metrů. Tak Františku je to na Tobě, nebudeme se ti tam motat a dostřel jelena.
No a teď už jen radostný závěr, nezbytný úlomek, gratulace, pomuchlování hlavní aktérky a zlatý hřeb IHB, stáhnout jelena z prudké kamenité stráně na odvozní cestu. Mimochodem jedna z metod, jak se pomstít rozhodčímu za předcházející příkoří. No a komu hlavně pogratulovat, samozřejmě té nejdůležitější aktérce a popřát jí, aby to její statečné srdce fungovalo ještě dlouho a aby brzy splnila i podmínky chovnosti. Bude určitě velkým přínosem.

Ještě jednou Horidóóó za všechny účastníky těchto zajímavých IHB.